1.     Jandourkovi závrty

Z pracovní boudy byl materiál převezen na základnu skupiny.Ze šachty byla demontována elektroinstalace-osvětlení,vrátek a rozvaděč.Na lokalitě byla provedena revize šachty jako podklad pro přípravu její opravy nebo rekonstrukce (skruže ?).Při několika pracovních akcích byl rozšiřován trativod v úrovni - 28m a vytěžený materiál ukládán na mezipatro v hloubce - 23m.Postup v těsné úžině je velmi obtížný a pomalý.Trativod je horizontální a není vyloučeno že může komunikovat se sousedním závrtem.

2.     Manželský závrt

      Při revizi stavu vstupní šachty bylo v roce 1987 zjištěno zavalení a zanesení průlezu pod horní šachtou.V letech 1988 a 1989 byla šachta zmáhána a dřevena do hloubky 5m.Bude nutno dořešit technický problém instalace ocelové výztuže (roury o průměru 630 mm),kterou se prozatím nepodařilo mezi velké vápencové bloky ideálně umístit a bezpečně usadit.

casino onlineonline1poker
roulette online blackjack onlinecasininio.com live4gambling
europa casino spin palace casino onlinecasinobaer.com onlinecasinorsk.com poker online

3.     Šachta Adamováků

      V roce 1987 byl uvolněn průlez do jeskyně ze dna šachty,tak aby bylo možno provést mapování (polygon).Mapa byla připojena k mapě Šamalíkových jeskyní včetně povrchové situace ponoru.V průběhu dalších let byl pročištěn vchod a navazující úžina do spodního patra.Jako součást přípravy uvažovaných prolongačních prací  byl do III. Propasti instalován lanový žebř.

4.     Šamalíkovi jeskyně

      Na této lokalitě se uskutečnily pouze výcvikové exkurze a v roce 1988 orientační geologická exkurze.

5.     Jeskyně č.579 A

      V souvislosti s průzkumnými pracemi na lokalitě Lopač byla tato jeskyně (nachází se u parkoviště před Balcarkou) zmapována a byla zde provedena orientační geologická dokumentace.Polygon má délku 50m.Z geologické dokumentace ,mimo charakter vápenců,lze odvodit styl vrásové stavby včetně směrově orientovaného mezivrstevního skluzu.

6.     Vintocký jeskyní systém

      Škrapová propast - V hloubce -8m byla slezena západní část Puklinové propasti do hloubky 15m do míst extrémního zúžení se zaklíněnými kameny.Průzkumem bylo vyloučeno sporné pokračování směrem k západu.Oblast v hloubce -8m byla detailně prozkoumána.V hloubce cca -20m byla objevena boční síň o rozměrech 10x2x7 m nazvaná Kotevní dóm.Odtud ústí těžce průlezné okno do stropu Chodby ozvěny (Vintocká propast I ).Průzkum této partie provedla ZO Aragonit.

     Liščí jeskyně - Orientačně byl proveden průzkum komínů (resp. vysoké pukliny) v Dómu sexu s negativním výsledkem.Ve vstupní propástce do Dómu sexu byly upraveny rozpínky.Horní patro jeskyně bylo zmapováno.

     Vintocká propast I - V roce 1987 byly zahájeny práce na vybudování traverzu v Chodbě ozvěny.Traverz byl dokončen v roce 1989.Je lanový o délce téměř 80m.Umožňuje přístup do zadních partií Chodby ozvěny ,neboť obvykle průchodné dno chodby je v posledních letech zaneseno bahnem a zaplaveno (sifony ve spodní části puklinové chodby).Traverz je veden ve výšce 5-10 m nad původním dnem.Díky traverzu bylo možno provést kontrolní polygon až po odbočku k chodbě Souběžné a vyústění  Škrapové propasti.Dále byl asi v polovině traverzu proveden průzkum horních partií Chodby ozvěny do výšky 25-30m.Zmíněný traverz představuje zajímavý výcvikový speleoalpinistický terén a z exkurzního hlediska společně se Škrapovou propastí nebo Vintockou propastí II zvýšil atraktivitu systému.Orientačně bylo kopáno na konci závalu Chodby ozvěny.Tyto práce získaly na zajímavosti,neboť mapováním bylo zjištěno že Chodba ozvěny míří do prostoru tzv. Šachty průvanů.Dne 26.3.1988 byl zaznamenán extrémní vodní stav,kdy došlo k zaplavení systému až po hranu lomeného žebře v Ústřední propasti,tj. do výšky téměř 40m nad Absolutní dno.Toto zaplavení bylo krátkodobé s relativním poklesem hladiny během několika dnů.

7.     Jeskyně Císařská

      V roce 1988 se podařilo prokopáním úžiny proniknout pod Horním vchodem do malého labyrintu chodeb s propástkou s jezírkem o celkové délce 30-35m.Prostory jsou poměrně pěkně vyzdobeny.

8.     Propadání Lopač

      Do konce února 1986 byla hloubena a vystrojena nová vstupní šachta.Do sestupové části byly instalovány žebříky.Po dokončení šachty bylo postupně v průběhu dalšího roku upraveno ústí a na horní skruž dán uzávěr.Intenzivně probíhaly průzkumné práce nyní již snáze dostupných koncových bodů různých odboček.V Dómu pod šachtou bylo kopáno horizontálně směrem k JJZ do vzdálenosti 11m (Pyžamová chodba).Další postup je možný v puklinové chodbě s hlínou,sutí a vložkami fluviálních sedimentů.Na konci prokopaného úseku je však zával z vyšších připovrchových neznámých prostor.V Dómu pod šachtou byly prozkoumány také ostatní komíny,které jsou však po cca 5-6m zavaleny sutí.V jihozápadní stěně dómu byla odkryta úzká puklinová chodba prokopávána bezúspěšně do vzdálenosti 5m.Další průzkum se soustředil do okolí podzemního toku Lopače.V oblasti nad Stínači se v puklinových chodbách se závalem podařilo proniknout cca 7m .Tyto partie pravděpodobně navazují na sousední Mlynářův ponor.Další odbočky a komíny v okolí aktivního toku byly prozkoumány s negativním výsledkem

     Další průzkumné práce zahrnovaly potápěčské práce,geofyzikální práce a čerpací pokusy,jejichž cílem bylo poznání hydrogeologie odtokového sifonu a sifonu pravobřežního přítoku Lopače včetně zjištění možného průběhu komunikací v sifonové zóně.Potápěčské práce se uskutečnily ve spolupráci se ZO Labyrint.Bylo objeveno 34m chodeb v odtokovém sifonu v hloubce 3-6m pod hladinou.Bylo zjištěno úzké místo vedoucí do dalšího pokračování sifonu.Práce byly posléze pro svoji náročnost zastaveny.V průběhu sifonu byla konstatována existence tří úzkých komínů.Čerpacími pokusy byla sledována možnost průniku zónami obou zmíněných sifonů.V roce 1986 byla snížena hladina jezera odtokového sifonu o 5m.Hrdlo sifonu se však uzavřelo bahnotokem.Nicméně ve stěně sifonu byl zaměřen úzký komín s úžinou nad níž bylo vidět ústí malé horizontální chodbičky.Přítokový sifon pravobřežního přítoku Lopače byl zčerpán do hloubky 18m až po zabahněné,patrně již spodní koleno sifonu.Proniknout dál se však v obtížných podmínkách nepodařilo.Tyto čerpací pokusy byly se stejným výsledkem opakovány v roce 1989.Zajímavý čerpací pokus jsme uskutečnili v roce 1987.Voda v množství 9,5m/s byla čerpána do Mlynářova propadání.Během 5min. bylo zaznamenáno zvýšení průtoku v pravobřežním přítoku Lopače a po 20min. od zahájení tudy protékalo celé čerpané množství.Mimo prokázání spojitosti bylo doloženo podzemní křižování obou toků.

      Relativně úspěšný byl experiment s provedením geofyzikálních prací.Byla provedena metoda nabitého tělesa. Po srovnání naměřeného pole geofyzikálních dat před a po zvýšení vodivosti toku Lopače jednoznačně identifikovala průběh podzemního toku v sifonové zóně do vzdálenosti 40m (v rozsahu pole měřených profilů).

      Na jezírku odtokového sifonu byla v roce 1989 vybudována nová pracovní plošina (most) pomocí traverz a fošen.Plošina byla zavěšena na kotvy zavrtané do stěn.Mimo to byla opravena sestupní část žebřů pod šachtou a v místě krátkého úseku lanového žebříku byl instalován speciálně tvarovaný žebř pevný.Z připravené pracovní plošiny byla ražena štola minimálního profilu v délce 4m nasměrovaná na oblast komína zjištěného dřívějšími pracemi ve stěně odtokového sifonu s nadějí na ověření vodorovné chodbičky která byla pozorována za úžinou v komíně zhruba v úrovni hladiny.Komínu bylo dosaženo a při krátkodobé čerpací zkoušce byl komín prozkoumán.Domnělá chodbička nebyla nalezena.Pravděpodobně se jednalo o kapsu,která při pohledu zdola    přes úžinu vytvořila klamný předpoklad přepadové chodby v sifonu.Výše uvedené práce jsme provedli ve spolupráci se ZO Plánivy.

      V dómu pod vstupní šachtou bylo v úrovni cca 15m pod terénem kopáno v úžině na puklině směrem k VJV.Puklinová chodba byla postupně vyklízena.Ve stísněných poměrech při náročném uvolňování sutě a bláta se podařilo postoupit do vzdálenosti 10m.Největší volná prostora v puklině mezi sutí má rozměry 2x2x4m.

      Dne 8.12. byl v odtokovém sifonu pozorován neobvyklý hydrogeologický jev.Na hladině jezera byl vír a hladina jezera byla níže o 2-3m oproti normálnímu stavu.Současně však přítok potoka Lopače do jezera byl mírně zvýšený.Z variant,které by tento jev vysvětlovaly,jsou nejvíce pravděpodobné buď krátkodobé obnovení funkce jinak ucpané komunikace nebo nastartování systému násosky po předchozím dosažení kritické úrovně zvýšené hladiny v systému sifonu.

      Na lokalitě byla doplněna geologická dokumentace.V oblasti zčerpaného přítoku  byl dokumentován zajímavý litologický sled korespondující s představou cyklické stavby komplexu karbonátů ve svrchní části macošského souvrství.

9.     Exkurze,výcvik a ostatní práce

      Exkurze a výcvik byl prováděn zejména na lokalitách Šamalíkovi jeskyně a ve Vintockém jeskyním systému. Mimo zájmovou oblast skupiny byly navštíveny jeskyně 13C,Spirálka ,Punkevní jeskyně a Rudické propadání. Speleoalpinistický výcvik se uskutečnil na trenažéru na Lipovecké vápence.Ve Staré Amatérské jeskyni členové ZO prováděli geologickou dokumentaci.Byla zaměřena situace vchodů oblasti Lopače,Vintok a Šamalíkových jeskyní (včetně Šachty Adamováků ).V Ostrově u Macochy členové ZO spolupracovali se ZO Plánivy při zahájení otvírky šachty u MNV. Členové ZO dále zpracovali příspěvek pro Seminář  o problematice ostrovských vod (publikováno ve Sbor. Okres. Vlastivěd. Muzea v Blansku) a v rámci této akce zajistili exkurzi. Někteří členové ZO se podíleli na organizaci školení Speleolog I. Stupně a na práci ÚOK ČSS,zejména na úseku speleozáchranářské služby.Zajistili i výcvik báňských záchranářů.