1. Vintocká propast I.                                                                                           

        V  roce 1982 byly speleologické práce soustředěny na Abso­lutní dno propasti a na Střední patro.

Z Absolutního dna bylo proniknuto do Říceného dómu po odstranění štěrkopískových sedimentů ve vstupní úžině. Byl vypra­cován plán zabezpečení vstupní úžiny /zamezení transportu sedi­mentů z Řičeného domu na Absolutní dno/, aby se vytvořily podmín­ky pro detailní speleologický průzkum a mapovací práce této části jeskyně.

        Ve Středních patrech byla rozšiřována úžina pomocí trhacích prací. Po dokončení těchto prací byl zajištěn bezpečný vstup do prostor objevených v roce 1960. Byly zahájeny mapovací práce a detailní speleologický průzkum prostor.

        Vintocká propast I byla několikrát informativně navštívena za účelem hydrografických pozorování.

 

2. Jeskyně Liščí

        V průběhu roku byla připravena pracovní plošina nad propástkou Západní chodbě a nataženo telefonní vedení; příprava pro zahájení prací ke zpřístupnění uvažovaného pracoviště v dómu na  konci Západní chodby. Byla provedena revize mapy jeskyně, a to východní chodby, kde z geologické dokumentace vyplýva­la možnost omylu při zakreslení průběhu této chodby. Provedená revize zjistila, že Východní chodba nepokračuje směrem k šachtě Průvanu ,jak uvádí starší podklady, ale celá její nižší části: je otočena o 180°  a míří zpět pod prostory hlavní síně jeskyně.

 

3. Šamalíkovy jeskyně

        V první polovině roku bylo dokončeno ražení šachty do prostor pod Dómem se závrtem. Šachta byla zadřevena a opatřena žebříkem,. Ve znovuotevřené prostoře byl proveden detailní průzkum , slezeny 2 komíny. Dóm byl zmapován a byla provedena fotodokumentace. Před započetím dalších prolongačních prací byla pro upřesnění místa dalších prací geologická dokumentace a měření orientace valounů potočních štěrků. Pro místo otvírky bylo vybráno, nejnižší místo v Dómu s vodním járem ve stěně. V tomto místě byla zaražena šachta procházející sedimenty. Do dnešního dne dosáhla hloubky 5 m. Šachta je dřevena a průběžně dokumentována.

 

4. Propadání Lopače

        Vlivem zrychleného pohybu splavenin způsobeného regulací potoka Lopače a následkem stavebních prací v jeho blízkosti, došlo k značnému zanesení vstupních partií propadání. Proto bylo nutno přistoupit k rozšíření vstupní úžiny pomocí trhavin a provést její vyzmáhání a zadřevení. Přístupová šachtice z povrchu do známých prostor propadání nemohla být v tomto roce zaražena, protože k dohodě mezi JZD, místní školou a ZO o povolení prací došlo až v prosinci 1982.

 

5. Jandourkovy závrty

        Lokalita je hlavním pracovištěm skupiny. Na jaře došlo k zatopení spodní části šachty vodou. V polovině července se podařilo zajistit čerpadlo a vodu vyčerpat a po té od srpna pokračovaly otvírkové práce . Téměř polovinu roku jsme překo­návali obtíže technického rázu (závažná porucha vrátku, poru­cha kompresoru). Postupně byla zabezpečena a zkompletována no­vá vrtací technika a poruchy opraveny.Voda čerpaná ze dna šachty byla čerpána do malého kanálku cca 3m nad dnem a odtékala tímto kanálkem do neznáma. Ze dna šachty byla ražena horizontální rozrážka ve směru 160°  po zkrasovělé puklinové zóně směrem k předpokládanému křížení s puklinovou zónou zónou směru 45° . Toto předpokládané křížení mělo být podle geofyzikálního měření a prostorové projekce znaných údajů ve vzdálenosti 3 - 5 m. Stejným směrem jako rozrážka mířil i „odtokový" kanálek, který se ve stropě rozrážky objevil po vyražení 1,5 m. Ve vzdálenosti 5 m se otevřela volná dutina nevelkých rozměrů, charakteru vertikálního komína navazujícího na zkrasovělou rozrážkou sledovanou puklinovou  zónu  /70/75/.Je patrno, že tato vertikální komunikace slouží k odtoku části infiltrovaných vod z oblasti závrtu. Směrem vzhůru je komín neprůlezný. Pokračování dolů je rovněž minimálního rozměru,místy téměř na hranici průleznosti. Při dosaženi komína byla hloubka volné dutiny odhadována na 5 - 6 m, při dalších pracech bylo pokračování zasypáno rubaninou /při provádění trhacích prací/. Komín byl sledován do hloubky cca 2,5 m původně horizontální rozrážka upravena  jako   svážná.

        Šachta dosáhla hloubky 24 m,   t. j.   27,5 m pod terénem v okolí  závrtu.   Stále  je  sledován průběh vertikálního  zkrasovění  dílčího  jícnu závrtu.   Komín je vyvinut na předpokládaném křížení puklinových  zón směrem 70/75  a  40/70. Koncem rok byla provedena fotodokumentace a prostory byly zaměřeny.   Situace je uvedena  na příloze č.1.

 

5.1. Perspektiva:                                                                                         

5.1.1. K  dosažení  zajímavé hloubky  t. j. úseku   40-50 m. chybí vyražení min. 12,5  m,  max.   22,5 m.       

5.1.2. Při  sklonu , zóny /70/75/   a komína   75 °  ražené  dílo ražené dílo v uvedené hloubce   zasáhne okraj  oblasti   snížených hodnot  izoohm  kombinovaného profilování  a  event.   zkrasovění větších  rozměrů  /průběh   izoohm viz. výroční  zpráva  za   rok 1981/.

5.1.3. Případě negativních výsledků,  změny průběhu   a  charakteru vertikálního zkrasovění,  je možno se pokusit rozrážkou.

5.1.4. Ověřit vertikální zkrasovění druhého jícnu závrtu v předpokládané vzdálenosti 5 - 8 m od šachty. Rozrážka by byla ražena v hloubce 22 m ve směru cca 0°. Před případnou realizací této varianty by bylo nutné provedení geofyzikálních prací /SOP - AB 50, MN 5 / a přehodnocení geologických a geofyzikálních dat.

 

6. Manželský závrt

        Po nové prohlídce vstupní části šachty byl navržen definitivní způsob jejího zajištění. První etapa těchto prací bu­de provedena v r. 1983.

 

7. Propadání v Jedlích

        Opravený vchod byl znovu neznámými pachateli zničen. Proto byla opěrná zeď znovu vybudována a přitom rozšířena a zpevněna  tak, aby nemohlo dojít k jejímu opětovnému poško­zení. Na lokalitě byla provedena fotodokumentace.

 

8. Ponor U Domínky

        Lokalita v konzervaci.

 

9. Císařská jeskyně

        Pokračování v dlouhodobých hydrologických pozorováních.  Byla prováděna fotodokumentace a geologické mapování  Velmi nízkých vodních stavů ke konci roku bylo využito k průzkumu částí jeskyně, které jsou za normálních stavů průběžné zato­peny.

 

10. Panáčkova jeskyně

        Vedle dlouhodobého pozorování vodních stavů byl  zahájen průzkum komínů.

 

11. Jeskyně V Panském klínku

        Jeskyně je v konzervaci. Dle dohody s Moravským muzeem bude sonda pro odběr vzorků kopána až v roce 1983.

 

12. Ostatní práce

        V zájmové oblasti probíhají práce obecného dokumentačního charakteru. Bylo převáděno:

12.1. Sledování vodních stavů ve dvou oblastech a to v okolí Císařské jeskyně / Císařská jeskyně, Estavela, Vandrácká, Panáčkova jeskyně/ a příležitostně v jeskyni Vintocká I,

12.2. Fotodokumentace v jeskyních Císařská, Jandourkových ?.. vrtech, v Jedlích a Šamalíkových jeskyních,. Byly poři­zovány černobílé snímky a barevné diapozitivy.

12.3. Geologická dokumentace v Jandourkových závrtech, Šamalíkových jeskyních, Císařské Jeskyni a na povrchu v lesní trati Hložku.

12.4. Reorganizace archivu, třídění archiválií /dokumentace, mapy, knihovna/. Byla zavedena kartotéka lokalit zájmo­vé oblasti navazující na pasporty jeskyní a fondy dokumentace map, kartotéka literatury a tématická kartotéka knihovny. Dále byly pořízeny seznamy ostatních ostatních archiválií / státních map odvozených v měřítku     1 : 5 000, map lokalit mimo zájmovou oblast apod./.

 

13. Speleoalpinistická činnost

        Speleoalpínistické družstvo mimo svůj výcvik provedlo vystrojení Hankensteinovy propasti, která bude sloužit jako škol­ní propast pro potřeby výcviku.

        Ve Slovenském krasu byly slezeny propasti Čertova a Pono­rová.

 

14. Přehled odpracovaných hodin

        V roce 1982 odpracovali členové ZO 6 - 16 TARTAROS při výzkumné činnosti celkem   2 604 hodin.