Liščí díra

Jeskyně Liščí díra se nachází na úpatí hřbetu Vintok, severně od Vintockých propastí a propasti Škrapové.
V původně malé a známé jeskyňce pracovali v roce 1931 bratři Nejezchlebové a objevili velkou část dnes přístupných prostor. Výše položené části jeskyně (v úrovni vchodu) patří k horní jeskynní úrovni. Prostory jsou vyplněny fluviálními sedimenty starší akumulační fáze. Pokračování chodeb horní úrovně patrně představuje Jižní chodba.
Vertikální zkrasovění je vyvinuto na dvou tektonicky předisponovaných místech, kde byly realizovány průzkumové práce. V minulosti bylo sledováno vertikální zkrasovění ve Východní chodbě do hloubky cca 15 m. Po revizi a opravě mapy této části jeskyně se zvažovala jako schůdná možnost zřízení šachty z povrchu v místech tzv. III. vchodu, která by posléze zastihla komínovitou prostoru vlastního pracoviště.
V roce 1976 se podařilo po prokopání sedimentů proniknout do volných prostor na konci Západní chodby. Chodba je dlouhá 20 metrů, na konci se lomí ve 20 m hlubokou propast s menší dómovitou prostorou na dně. V celé nově objevené chodbě je pěkná výzdoba.
V roce 1977 v jeskyni Liščí probíhaly práce ve všech perspektivních místech ve Východní, Západní a Jižní chodbě.
Hlavní pozornost byla věnována chodbě Západní, kde byly pravidelně prováděny prolongační pokusy. V neschůdné puklině, vedoucí do dómu, byly instalovány rozpěrné šrouby pro snadný přístup.
Na konci západní chodby, před ústím chodby, vedoucí k novým objevům, byla vyhloubena informativní šachta o hloubce 2m. Nejperspektivnější místo s hlediska dalších objevů se jeví spodní partie dómu, vyplněné značným množstvím velmi vlhkých jílovitohlinitých sedimentů, zvláště v oblasti evidentního trativodu.
V chodbě Východní explorační činnost probíhala v oblasti třetího vchodu a v koncové partii, kde rozsah nově uvolněných prostor již překročil 6 metrů. V Jižní chodbě nedošlo k významnějšímu postupu.
V roce 1978 se práce omezily pouze na úpravu sestupu do dómu za Západní chodbou pomocí rozpěrek a dvou lankových žebřů.
V průběhu roku 1982 byla připravena pracovní plošina nad propástkou Západní chodbě a nataženo telefonní vedení; příprava pro zahájení prací ke zpřístupnění uvažovaného pracoviště v dómu na konci Západní chodby. Byla provedena revize mapy jeskyně, a to východní chodby, kde z geologické dokumentace vyplývala možnost omylu při zakreslení průběhu této chodby. Provedená revize zjistila, že Východní chodba nepokračuje směrem k šachtě Průvanu, jak uvádí starší podklady, ale celá je její nižší část je otočena o 180° a míří zpět pod prostory hlavní síně jeskyně.
V následujících letech bylo provedeno zmapování horního patra jeskyně.
Počátkem léta 1994 byla rozšířena vstupní část jeskyně a zabezpečen svah před spodním vchodem jeskyně proti sesuvu. Dále se práce přesunuly do zadní puklinové části Západní chodby, kde byla provedena oprava rozpínek v puklinové chodbě a zlepšen přístup do zadní části chodby. Na konci Západní chodby, v místě křížení puklin byla rozšířena a prohloubena plazivka vedoucí ke druhé puklině paralelní se Západní chodbou. V této puklině byl osazen nýt a proveden pokus o průstup do spodní části Západní chodby - Dómu sexu touto cestou. Bylo zjištěno že tato propast je sice nepatrně širší, avšak průstup do spodních partií se tím nikterak neusnadnil. Na základě tohoto zjištění byla prokopána třetí propast ve spojnici obou paralelních puklin. Proražením třetí propasti se sestup do Dómu sexu usnadnil, i když nadále zůstává technicky obtížným.
V samotném Dómu sexu byl proveden pokus o proniknutí bahnitými trativody v nejnižší ( východní ) části dómu. Pro technickou náročnost nebyl tento pokus úspěšný. Další aktivitou v Dómu sexu bylo lezení komínů ve stropě této prostory. Nejdříve byl vylezen komín ve východní části dómu v jehož horní části bylo nalezeno okno s citelným průvanem. V dalším postupu brání vklíněný zasintrovaný blok.
Největší pozornost byla věnována komínu v jihozápadní části dómu, který byl původně ve své horní části uzavřen sutí. Po vylezení komínu byla suť postupně odstraňována až po velký blok, který byl po zadřevení ponechán na místě. Nad tímto blokem byla objevena horizontální chodba z větší části zasedimentovaná, průlezná pouze v horní části stropním korýtkem. Byly prolezeny asi tři metry. V dalším postupu brání sintrová kulisa s neprůlezným oknem, z kterého vane citelný průvan a byly zde prosvíceny volné prostory. V poslední etapě byl ve třetí propasti instalován lankový žebřík.
V letech 1997 až 1999 bylo provedeno definitivní zabezpečení vchodu betonovými skružemi, a bylo rozšířeno několik obtížných úžin, dosud velmi komplikujících přístup na pracoviště v prostoru „Dómu Sexu“. Ve spolupráci s 1-05 GEOSPELEOS byla provedena přesná povrchová lokalizace pracoviště Dómu Sexu pomocí radiomajáku.
Naše obnovené aktivity v jeskyni Liščí se začátkem roku 2007 soustředili na sondování koncových míst v oblasti dómu Sexu. Přímo v dómu byly znovu vylezeny komíny, kde se podařilo rozšířit úžiny, nicméně další pokračování, ani dříve popisovaný průvan nejsou zřejmé. Nad dómem Sexu jsme zahájili výkop chodby nazvané Furt pryč, která je vyplněná velmi zajímavými sedimenty s vrstvami kulmských valounů, písku, štěrku, sintru a hlinito-jílových materiálů. Přibližně po šesti metrech se pod stropem podařilo objevit kavernu o ploše dvakrát čtyři metry s pěknou výzdobou. Z tvaru chodby a sedimentů lze usuzovat že jsme se dostali do fragmentu mohutné fosilní chodby.
V průběhu letního čerpacího pokusu v jeskyni Lopač jsme využili možnosti použít čerpanou vodu k pokusům jak v Dómu Sexu, tak na několika místech Východní chodby, kde se z množství pohlcované vody jako perspektivní jevilo koncové místo propasti. Na podzim jsme rozplavovali sedimenty v chodbě Západní a v Dómu Sexu, kde se několikerým nastoupáním vody ukázalo že odtok není pro rozplavování dostatečný. Naopak v chodbě Východní byl instalován provazový žebřík a při rozplavování došlo k poklesu sedimentů o více než 2 metry s perspektivou do budoucna.
V roce 2008 jsme dále pokračovali několika pracovními akcemi v chodbě Furt pryč, celkový postup je cca 15 metrů od kaverny objevené v roce 2007. Chodba drží víceméně stejný směr a šířku, usazeniny ukazují na dnes zcela zasedimentovanou chodbu mnohem větších rozměrů, ve které postupujeme v blízkosti stropní pukliny.
Významnějšími se ukázaly práce v červenci na straně Východní chodby, kam jsme natáhli vodu hadicemi při současně probíhající hydrotěžbě v jeskyni Lopač. Po několika dnech hydrotěžby metodou kašení sedimentů a vybírání balvanů se podařilo klesnout o dalších cca 5 metrů, a následně se prolomit do prostor pod námi. Objevili jsme průlez pod balvany vedoucí do dómu o šířce cca dva metry, délce přes deset metrů, kde výšce stropu až 15 metrů je zaklíněno několik balvanů. Vzhledem k metodě objevení byl pojmenován Hydrodóm. Přístupovou cestu jsme vystrojili kovovými žebříky ze šroubovaných cca 150cm dlouhých dílů, které se osvědčily už na minulých akcích, provedli zabezpečení lokality a v následujících měsících jsme pokračovali v nejnižším místě v přední části průlezové chodby hydrotěžbou směrem dolů, kde se ztrácí voda, až do úzkého místa kde došlo k ucpání odtoku. Další úsilí založené na instalované kladce a kbelících skončilo v místě kde úzká chodba znemožňuje další manipulaci s materiálem. Byl také proveden pokus s vypouštěním vody do šachty průvanu, kterým se ověřilo, že nově objevené prostory s šachtou nekomunikují.
V roce 2009 plánujeme další postup v chodbě Furt pryč, a také zvažujeme různá řešení úzkého prostoru pod Hydrodómem. Jako možnost se tu jeví rozšířit šachtu do prostoru pod dóm, kde je šachta širší, ale vyplněná materiálem tvořící dno Hydrodómu. Představa je, že v místech pod hydrodómem existuje spodní patro, vytvořené aktivním tokem potoka Lopač.